|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
|
|
Zplyňování odpadu
Sedláček, Tomáš ; Elbl, Patrik (oponent) ; Lachman, Jakub (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zplyňování odpadu. První část zahrnuje definici odpadu se zaměřením na komunální odpad, jeho zhodnocení jako palivo na základě jeho složení a vlastností, v tomto případě výhřevnosti. Nakonec je odpad porovnán s dalšími běžně užívanými tuhými palivy. Ve druhé části jsou uvedeny a popsány termické procesy aplikované na technologie energetického využití odpadu, kde je podrobněji rozveden proces zplyňování, jeho výsledné produkty, obsah znečišťujících látek v těchto produktech a jejich odstranění. V další části jsou popsány technologie používané na zplyňování odpadu. V poslední části je rozebrána problematika zplyňování odpadů na území České republiky.
|
|
|
Zplyňování odpadu
Sedláček, Tomáš ; Elbl, Patrik (oponent) ; Lachman, Jakub (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zplyňování odpadu. První část zahrnuje definici odpadu se zaměřením na komunální odpad, jeho zhodnocení jako palivo na základě jeho složení a vlastností, v tomto případě výhřevnosti. Nakonec je odpad porovnán s dalšími běžně užívanými tuhými palivy. Ve druhé části jsou uvedeny a popsány termické procesy aplikované na technologie energetického využití odpadu, kde je podrobněji rozveden proces zplyňování, jeho výsledné produkty, obsah znečišťujících látek v těchto produktech a jejich odstranění. V další části jsou popsány technologie používané na zplyňování odpadu. V poslední části je rozebrána problematika zplyňování odpadů na území České republiky.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
host ::
RSS.